Nyní již všichni víme, co je to náložný list, jaké jsou typy náložných listů a jaké jsou funkce konosamentu. Pokud ne, přečtěte si prosím odkazované články. Na počátku 16. století se v angličtině začal formálně používat termín „náložný list“, přičemž Merriam-Webster uvádí jeho první známé použití v roce 1532. To se shoduje s obdobím, kdy angličtí obchodníci a kapitáni lodí začali vydávat podepsané stvrzenky o nákladu jako samostatné dokumenty. Dochované záznamy z roku 1530, včetně případu admiralitního soudu z roku 1538, který se zmiňuje o „konosamentu“, potvrzují, že za vlády Jindřicha VIII. byl náložný list již zavedeným dokumentem v anglickém obchodu a právu.
V tomto článku Ahmet Aytoğan představuje jeden z historických konosamentů, které má z roku 1703.
Typ dokumentu: Náložný list
🔹 Jazyk dokumentu: francouzština
🔹 Datum: 16. srpna 1703
🔹 Přístav nakládky: Marseille
🔹 Přístav vykládky: Nice
🔹 Přepravní loď: Barque Saint Nicolas
🔹 Kapitán: Jean-Baptiste Cléry ze Sète
🔹 Přepravci: Pánové Pélissier & Ricard z Marseille
🔹 Příjemce: Pan Joseph Bouis
🔹 Náklad: Dva balíky drapérií (označeno č. 2.3)
🔹 Náklad: Nespecifikováno (nicméně, Fráze „qu’il payera de nolis quinze sols couronne par autre…“ označuje částečnou platbu za přepravu)
Původní text konosamentu (přeloženo z francouzštiny)
Ježíš, Marie, Josef.
V Marseille dne 16. dubna 1703
Byla naložena ve jménu Božím a pro dobré doručení v přístavu a přístavu tohoto města pány Pélissierem a Ricardem z Marseille a na účet koho se to může týkat, na bárce jménem St Nicolas, které velí kapitán Jean Baptiste Clercy z Cette, aby byla přepravena a doručena, dá-li Bůh, do Messiny a zaslána panu Josephu Bouisovi nebo komukoli, kdo jedná jeho jménem, zboží zde uvedené: Jmenovitě: 2 balíky značené N.D. Dijon, závěsy, čísla 2 a 3
Výše uvedené zboží bylo naloženo na řečenou bárku, dobře upravenou a označenou kontramarkou, a když bylo takto přijato, dá-li Bůh, v řečené Messině řečeným panem Bouisem nebo kýmkoli za něho, kdo za něj bude jednat, aniž by bylo něco mokrého nebo poškozeného, náklad bude zaplacen patnácti soly koruny, bez jakéhokoli jiného podvodu. Jean Paul Clerc, za mého otce Pistou
Tento konosament, datovaný 16. dubna 1703, vydaný v Marseille, je cenným dokumentem námořního obchodu Ancien Régime. Odhaluje mnoho základních aspektů předmoderní praxe komerční lodní dopravy. Za prvé, vzývání „Ježíše, Marie, Josefa“ v horní části signalizuje hluboce náboženský charakter obchodních aktivit v 17. a 18. století. Tento náboženský odkaz nejen odrážel společenské normy, ale sloužil také jako symbolický mechanismus k přesunu části rizika nebo odpovědnosti na Boží vůli v případě námořních nebezpečí. Dokument jasně identifikuje plavidlo (bárku zvanou St. Nicolas) a jeho kapitána, Jeana-Baptiste Cleryho ze Siette, což potvrzuje potřebu odpovědnosti při lodních operacích. Jmenovaní odesílatelé (pánové Pélissier a Ricard) a příjemce (pan Joseph Bousset) ukazují, že tento náložný list plnil všechny tři tradiční funkce: příjem zboží, doklad o přepravní smlouvě a doklad o vlastnictví. Právní tón dokumentu je zřejmý, zejména v klauzuli „aniž by cokoli bylo mokré nebo poškozené“, což naznačuje odpovědnost vlastníka lodi za řádnou péči o náklad – i když stále v předmoderním právním rámci postrádajícím kodifikované mezinárodní úmluvy, jako je Haag-Visby. Sazba za přepravu – patnáct solů tournois – odhaluje peněžní kontext a strukturu nákladů v dané době, protože v minulosti bylo běžné, že nákladní list odrážel částky za přepravu zaplacené za přepravu. Podpis Jean Paul Clary za mého otce Victora je silným znamením rodinného obchodního zastoupení, běžného ve středomořských obchodních sítích.
Zdroj: Svaz spedice a logistiky Česká republika (SSL): svazspedice.cz
