EU se v oblasti klimatických cílů zaměřuje na cenově dostupná a spravedlivá řešení. Novým průběžným cílem do roku 2040 je čisté snížení emisí o 90 procent. Země EU se dohodly na novém průběžném cíli pro rok 2040 a schválily vnitrostátně stanovený příspěvek (NDC), o kterém rozhodla Evropská komise. Jednou z výhod pro toto odvětví je odložení ETS 2. Rozhodnutí o přijetí NDC v rámci Pařížské dohody o klimatu učinily země před COP30, konferencí OSN o změně klimatu v Belému v Brazílii. Národní příspěvek ke klimatu si klade za cíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2035 o 66,25 až 72,5 procenta ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Byl také dohodnut nový, flexibilnější průběžný klimatický cíl pro rok 2040. Do té doby má být dosaženo čistého snížení emisí o 90 procent. Těchto 90 procent je však „právně závazný základní cíl“ – zahrnuje národní cíl o 85 procent a až pětiprocentní snížení, kterého lze dosáhnout prostřednictvím mezinárodních emisních certifikátů. Kritici jej proto považují za polovičaté řešení. Dále by mělo být dosaženo větší flexibility v rámci jednotlivých odvětví, což by umožnilo dosažení cílů jednodušším a nákladově efektivnějším způsobem. Členské státy by měly být také schopny řešit nedostatky v jednom odvětví, aniž by ohrozily celkový pokrok.
V rámci průběžného cíle Rada EU rovněž navrhla, aby se každé dva roky přezkoumával pokrok v oblasti snižování čistých emisí skleníkových plynů na úrovni EU. Tento přezkum zohlední míru snížení potřebnou k dosažení cílů, jakož i vyvíjející se výzvy a příležitosti pro zlepšení globální konkurenceschopnosti průmyslu EU. Přezkum rovněž zohlední vývoj cen energií a jeho dopad na průmysl a domácnosti. Na základě zjištění přezkumu může Evropská komise následně navrhnout revizi klimatického zákona. Ta by mohla zahrnovat úpravu cíle pro rok 2040 nebo zavedení dalších opatření k posílení rámcových podmínek, zejména k ochraně konkurenceschopnosti, prosperity a sociální soudržnosti EU. V rámci aktuálního rozhodnutí Rady členské státy také hlasovaly pro odložení zahájení systému obchodování s emisemi pro budovy a dopravu (ETS 2) o jeden rok, na rok 2028.
Evropský systém obchodování s emisemi je součástí balíčku EU „Fit for 55“, jehož cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent. Systém obchodování s emisemi, který je založen na zásadě „znečišťovatel platí“, vyžaduje povolenku ve formě emisních certifikátů za každou tunu vypuštěného CO₂. V průmyslu a letecké dopravě to funguje podle zásady „cap and trade“. Stanovuje se strop pro emise skleníkových plynů; v tomto rámci členské státy vydávají odpovídající počet emisních povolenek závodům a výrobcům – některé zdarma, některé prostřednictvím aukcí. S certifikáty lze poté volně obchodovat. Náklady na certifikáty CO₂ obvykle přenášejí společnosti na spotřebitele, aby motivovaly ke snižování emisí. Národní systém obchodování s emisemi (nEHS) je v Německu v platnosti od roku 2021 a zahrnuje paliva, jako je benzín, nafta a zemní plyn. Jeho postupný přechod byl plánován na systém EU ETS II, samostatný systém obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, který měl vstoupit v platnost v roce 2027. EU však zahrnula klauzuli umožňující odklad, pokud jsou ceny energií mimořádně vysoké – odklad do roku 2028 je proto proveditelný. Dále se zavádí nový mechanismus cenové stability, který stanoví, že pokud cena certifikátu v ETS II stoupne nad 45 EUR, bude uvolněno dalších 20 milionů certifikátů. V námořní dopravě jsou přepravní společnosti od roku 2024 povinny nakupovat certifikáty CO₂ pro nákladní lodě s hrubou prostorností přesahující 5 000 tun.
Zdroj: Svaz spedice a logistiky Česká republika (SSL): svazspedice.cz
