Vozidla s nulovými emisemi (ZEV) budou v EU v budoucnu pravděpodobně smět vážit až 44 tun. To se stává jistým, protože po čtvrtečním schválení Evropským parlamentem hlasovali velvyslanci členských států EU na zasedání v Bruselu také pro odpovídající změnu směrnice o vahách a mírách v silniční dopravě. Podle této změny by bylo v závislosti na typu vozidla povoleno dodatečné zatížení 2 až 4 tuny, aby se kompenzovala těžší baterie. Vozidla ZEV s nulovými emisemi o hmotnosti 44 tun by také mohla být provozována přes vnitřní hranice EU. Nákladní automobily používané v intermodální dopravě by také mohly být těžší. Kompromisní text navržený dánským předsednictvím Rady EU byl přijat potřebnou většinou členských států. Pět velvyslanců hlasovalo proti němu, uvedly zdroje z Rady. Země, které zastupují, nebyly zveřejněny. Rada očekává, že ministři dopravy EU kompromis potvrdí na svém zasedání 4. prosince, což umožní zahájení jednání s Evropským parlamentem o konečném znění směrnice. Parlament přijal svůj postoj k návrhu reformy, který Evropská komise předložila v červenci 2023, v březnu 2024.
Průlom mezi členskými státy připravuje cestu k reformě směrnice, která zefektivní a zkvalitní silniční nákladní dopravu, uvedla Raluca Marian, vedoucí kanceláře Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) pro EU. „Navrhovaná maximální hmotnost 44 tun pro vozidla bez nutnosti převodovky dává společnostem v mnoha zemích jistotu, že budou tato vozidla používat ve velkém měřítku, aniž by došlo ke ztrátě přepravní kapacity nebo konkurenceschopnosti,“ uvedla. Kritika zemí, které hlasovaly proti kompromisu, se naopak mimo jiné zaměřuje na skutečnost, že ačkoliv se má zvýšit celková povolená hmotnost, maximální zatížení náprav má zůstat na 11,5 tuně. Jedním z argumentů proti je, že by to mohlo vést k problémům při vykládání zboží ze zadní části návěsu během zastávek. Mezi dalšími důvody, proč pět členských států hlasovalo proti kompromisu, byly údajně uvedeny obavy z poškození silniční infrastruktury těžšími nákladními vozidly a možné zpomalení požadovaného přesunu nákladní dopravy na železniční a vnitrozemskou vodní dopravu.
Podle zdrojů v Radě kompromis nezahrnuje prodloužení maximální délky standardních kloubových nákladních vozidel ze současných 16,50 metru na 18 metrů. Evropský parlament však hlasoval pro to, aby se kloubové nákladní vozy s maximální délkou 18 metrů staly novým, povoleným typem vozidla v rámci Evropského modulárního systému (EMS), ale pouze pro intermodální dopravu. To by znamenalo, že prodloužený návěs (typ 1), v současné době dočasně schválený v Německu, by se stal standardním modelem použitelným ve všech členských státech EU pro intermodální dopravu.
IRU uvítala skutečnost, že se velvyslanci EU rovněž dohodli na „jasnějším a soudržnějším právním rámci pro evropský modulární systém“. Použití extra dlouhých jízdních souprav EMS umožňuje efektivnější dopravu a úspory energie „tam, kde to infrastruktura dovolí,“ uvedla IRU. Stejně jako Parlament i Rada podporuje zásadu, že členské státy, které na národní úrovni povolují mimořádně dlouhá vozidla rychlé zdravotní pomoci, musí přijímat i vozidla stejných rozměrů a hmotností, pokud pocházejí z jiných zemí EU. Dvoustranné dohody pro takovou přeshraniční dopravu by již neměly být nutné. Paní Marian zdůraznila důležitost rychlého přijetí reformy směrnice, a to i pro dosažení pokroku v dekarbonizaci silniční nákladní dopravy. „Jsme potěšeni, že členské státy pochopily, že musí jednat rychle a hrát svou roli při vytváření správných podmínek,“ uvedla zástupkyně IRU.
Zdroj: Svaz spedice a logistiky Česká republika (SSL): svazspedice.cz
