Letecká přeprava objevuje „vysavače“ CO₂

Jak mohou letečtí dopravci snížit emise emisí skleníkových plynů₂a klimaticky neutrální létat do roku 2050? Jednou z možností jsou tzv. udržitelná letecká paliva (SAF). Tato náhražka petroleje je však prozatím k dispozici pouze jako příměs: Od roku 2025 bude EU evropským leteckým společnostem předepisovat alespoň 2 procenta udržitelných leteckých paliv; od roku 2030 to bude 6 procent; pracuje se na alternativách. Několik málo výrob e-paliv je stále v plenkách. A vodíkové a elektrické pohony zůstávají sny budoucnosti, alespoň pro větší letadla. Dále existuje možnost kompenzovat emise způsobené leteckou dopravou pomocí certifikátů nebo projektů na ochranu klimatu. Alternativu k tomu nabízí švýcarská společnost Climeworks. Odnož ETH Curych, založená v roce 2009, připravila na trh proces přímého zachycování vzduchu (DAC), při kterém je vzduch nasáván ventilátorem a ohříván ve filtru, čímž se snižuje CO₂ , které se nejprve uvolní, poté se shromažďuje a nakonec trvale ukládá pod zem.

Nyní společnost Climeworks nabízí partnerství společnostem, které chtějí snížit své emise na čistou nulu. Smluvně se zavazují k podpoře těchto řešení separace vzduchu. Swiss World Cargo je první leteckou nákladní společností, která takovou dohodu podepsala: Od června 2024 nabízí dopravce zákazníkům tzv. prémiovou variantu „Aviation Tech Pioneer“. S tarifní přirážkou za SAF a DAC mohou podpořit strategie dekarbonizace. S 80 procenty vyprodukovaného CO₂ s udržitelným palivem je možné ušetřit 20 procent, s technologií Climeworks také 20 procent. Laurent Müller, ředitel pro řízení strategických partnerství ve společnosti Climeworks, hovoří o „inspirativním příkladu pro letecký průmysl“. A Swiss World Cargo si také nárokuje průkopnickou roli a odkazuje na svou mateřskou společnost Swiss. Do roku 2030 chce snížit své čisté emise oxidu uhličitého na polovinu a do roku 2050 dosáhnout cíle čisté nuly „zejména používáním udržitelných leteckých paliv“.

Protože ty však asi nebudou stačit, firma se obrátila na Climeworks. V březnu 2024 se Swiss a jeho mateřská společnost Lufthansa Group staly prvními leteckými společnostmi, které kdy podepsaly dohodu se společností Climeworks. Prozatím chtějí partneři spolupracovat až do roku 2030 a také dát svým zákazníkům možnost podpořit ochranu klimatu bonusy. V září 2024 následovala společnost British Airways, která se rovněž stala zákazníkem společnosti Climeworks. Letecká společnost hovoří o „partnerství zpočátku malého rozsahu“. „Máme CO₂kredity na dálku, aby podpořily trh a položily základy pro rozsáhlé změny,“ říká Carrie Harris, manažerka udržitelnosti British Airways. Tato opatrnost je patrná: Ostatní zákazníci společnosti Climeworks, například z finančního sektoru nebo hračkářského průmyslu, uzavírají delší smlouvy a uvádějí konkrétní údaje o tom, kolik tun CO₂ ve skutečnosti chtějí ušetřit. Letectví se vyhýbá takovým vysvětlením, pro která Müller projevuje určité pochopení. „Průmysl zažívá těžké časy s dekarbonizací, protože musí prozkoumat mnoho možností,“ zdůrazňuje manažer společnosti Climeworks. Mnoho firemních zákazníků nyní požaduje od leteckých a nákladních společností strategie dekarbonizace, které jsou srovnatelné s těmi, které se používají v silniční nákladní dopravě. Tam však mohou přejít na vodíkové, elektrické a další alternativní pohony a také používat ekologická paliva, jako je bionafta, obvykle bez omezení. Pro dopravce ve vzduchu naopak existuje pouze SAF. Alternativa petroleje je k dispozici v omezeném množství a také stojí mnohonásobně více. Letecké společnosti si proto chtějí nechat všechny možnosti otevřené. V říjnu se například Lufthansa připojila ke spolupráci E-Fuel Alliance, jejímž cílem je připravit syntetická SAF na trh.

Základní dilema však zůstává. „Vzhledem k tomu, že letectví může samo o sobě snížit jen poměrně málo emisí, musí jich o to více odstranit pomocí technických řešení,“ říká Müller. A právě zde přichází na scénu společnost Climeworks se svou technologií DAC. Podle Müllera Swiss v současné době jednají s „mnoha“ leteckými dopravci a leteckými speditéry, ale jen menšina z nich pracuje na strategii dekarbonizace. Letecké společnosti proto také opatrně reagují na nové nabídky. „První zkušenosti jsou pozitivní,“ ujišťuje mluvčí Swiss World Cargo. „Některé zájemce již máme na základě smlouvy. Opce je zamýšlena jako prémiové řešení a ceny odrážejí toto umístění.“ Kromě toho bude tato technologie i v nadcházejících letech potřebovat finanční prostředky.

Climeworks neklade potenciálním partnerům žádné zvláštní podmínky. Společnost však chce důvěryhodnou komunikaci s veřejností. „Nejsme k dispozici pro greenwashingové akce,“ říká Müller. Bez DAC by letectví jen stěží dokázalo dosáhnout cíle klimaticky neutrálního létání do roku 2050. Tato technologie však vyžaduje mnoho vysvětlování a neobejde se bez politických kontroverzí. V posledních letech se ekologické organizace postavily proti DAC, protože se obávaly kontaminace podzemních vod a půdy nebo dokonce zemětřesení. Kromě toho je tato inovace považována za velmi drahou a energeticky náročnou.

Společnost Climeworks dosud zřídila DAC provozovnu pouze na Islandu. V ostrovním státě mohou Švýcaři využívat levnou elektřinu z klimaticky neutrální geotermální energie. Island navíc nabízí ideální zeměpisné podmínky pro konečnou likvidaci CO₂ v hloubce až 1 000 metrů. V září 2021 otevřela společnost Climeworks provoz „Orca“. Podle vlastních prohlášení v té době může „největší závod na světě pro přímou separaci a skladování vzduchu“ uložit až 500 tun CO₂ do zásobníku. V květnu 2024 uvedli do provozu „Mammoth“. Nový závod dokáže zpracovat až 36 000 tun CO₂ , což je proces mnohonásobně vyšší než u svého předchůdce.

To samozřejmě nestačí pro ambiciózní cíle švýcarské společnosti, zejména v oblasti letecké a letecké přepravy. Další separační uzly mají proto být vybudovány v USA.

Zdroj: Svaz spedice a logistiky Česká republika (SSL): svazspedice.cz